Pigmentové skvrny

Věk, časté, intenzivní a nechráněné slunění a genetická predispozice – to jsou faktory, které nám způsobují nežádoucí pigmentové skvrny a nerovnoměrné zbarvení kůže. Nejvíce v obličeji, na krku, dekoltu a na rukou, ale v podstatě na všech slunci dostupných místech těla.
 
Pigmentace je výsledkem syntézy a distribuce melaninových pigmentů v kůži, vlasových folikulech či v očích. Zbarvení kůže je dáno jednak množstvím melanocytů (pigmentových buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky a ve vlasových folikulech), které melaninové pigmenty produkují a zároveň jejich kapacitou exportovat pigmenty do povrchu kůže. Aktivitu i počet melanocytů zvyšuje slunění - dochází ke zvýšené produkci kožního barviva, které je ve zvýšené míře distribuováno okolním buňkám pokožky, tím kůže tmavne.
 
Hyperpigmentace je porucha pigmentace kůže, která se projevuje zvýšenou tvorbou kožního barviva v určitém místě na těle. Typickým příkladem ložiskových hyperpigmentací jsou pihy, drobné hnědé plošky, které vznikající v místech prudkého oslunění kůže. V místech vystavených slunečnímu záření (zejména hřbety rukou, předloktí, obličej a dekolt), se objevují tzv. stařecké skvrny. Vyskytují se už po 40. roku věku a jejich počet se postupně zvyšuje. Kromě UV záření ale k hyperpigmentaci dochází i stárnutím a genetickou predispozicí.
 
Vznik hyperpigmentací dále podporuje zvýšená hladina ženských pohlavních hormonů estrogenu i progesteronu. První příznaky jsou proto často pozorovány v průběhu těhotenství, dále při užívání hormonální antikoncepce nebo v menopauze při užívání hormonální substituce. Základem léčby hormonálně vznikých pigmentových skvrn je především odstranění příčiny, která pigmentaci vyvolává. Pokud je například dohledatelná časová souvislost vzniku hyperpigmentace se zahájením užívání nějaké hormonální léčby, je vhodné ji ukončit nebo alespoň změnit užívaný preparát.
 
Cz